Představení občanského sdružení
Předtím než přistoupíme k popisu toho, jak se Občanské sdružení na Slovensku ( dále jen ,, OZ” ) zakládá, je podstatnou součástí to, abychom si přesně definovali obsah pojmu ,, Občanské združenie”. OZ se vyznačuje tím, že je to právnická osoba. Právnická osoba jedná ve vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Zjednodušeně říkáme, že OZ je oprávněno činit právní úkony (uzavírat dohody o výkonu práce, pracovní smlouvy, a podobně), za které následně nese i odpovědnost (možnost napadení žalobou např.). Nesmíme ovšem zapomenout na to, že žádný zákon nám neukládá povinnost, aby v názvu vznikajícího sdružení muselo být ,,združenie”.
Vznik občanského sdružení
Moment vzniku občanského sdružení nastává registrací na Ministerstvu vnitra Slovenské republiky, které sídlí na adrese Drieňová 22, Bratislava. OZ je upraveno zákonnou normou č . 83/1990 Sb . Zákonodárce předepsal jako nezbytnost existenci dvou dokumentů, bez jejichž registrace OZ není možná. Hovoříme o návrhu na registraci a stanovách. Tyto dva dokumenty taxativně vymezuje zákonodárce v zákoně, proto je třeba vymezit si tyto dva dokumenty.
Dokumenty potřebné k registraci občanského sdružení
- Návrh na registraci
Představuje dokument (v písemné formě), jehož součástí jsou osobní údaje zakládajících fyzických osob (Jméno , Příjmení, Adresa , Rodné číslo , vlastnoruční podpis – podpis není nutné úředně ověřit). Žadatel nesmí zapomenout označit osobu, která představuje tzv. zmocněnce. Zmocněnec je osoba, která je oprávněna vystupovat a činit právní úkony jménem vznikajícího OZ. Zákon určuje, že tato osoba musí být plnoletá.
- Stanovy
Stanovy OZ představují nosný dokument vznikajícího subjektu. Stanovy OZ obligatorně (povinné) obsahují následující skutečnosti:
- Cíl činnosti OZ
- Orgány OZ a zároveň i způsob ustanovení těchto orgánů
- Název a sídlo OZ
- Organizační jednotky v případě zájmu jejich zřízení
- Zásady podle nichž OZ bude hospodařit
- Určení funkcionářů , kteří budou oprávněni jednat jménem OZ
- Práva a povinnosti členů
Cíl činnosti
Zákonodárce nemluví o tom, co si zakládající členové mohou zvolit jako cíl působení OZ. Taxativně však vymezuje cíle, které z různých důvodů nepřicházejí v úvahu. Jako příklad, je na místě uvést , že cílem OZ nesmí být potlačování práv menšin nebo podněcování k rasové nenávisti. Zde jako zajímavost je vhodné uvést, že přímo v zákoně je zakázáno zakládat sdružení vojáků v aktivní službě za účelem uplatňování jejich sociálních zájmů.
Příklad : Cílem sdružení je sdružování občanů, jejichž zájmem je kultura, společenský život a umění.
Orgány OZ a způsob ustanovení těchto orgánů
Praxe přinesla v zásadě dva různé způsoby složení OZ. Prvním (nejčastěji se vyskytujícím) typem je dominance jedné složky OZ (předsednictvo, shromáždění, předseda), která zároveň disponuje i rozhodovací pravomocí v OZ. Druhým méně používaným typem je sdružení, ve kterém žádná konkrétní složka nedisponuje pravomocí rozhodovat, tedy rozhodují všichni členové. Oba tyto typy ponechává zákonodárce jako alternativu pro členy, protože oba typy s sebou přinášejí své výhody i nevýhody. Tento prostor pro výběr má tedy logické opodstatnění a nechává prostor pro uvážení členy OZ pro který typ se rozhodnou.
Název a sídlo OZ
Není přípustné, aby OZ, které žádá o registraci mělo identický název jako již jiné existující OZ. Sídlem OZ rozumíme jeho přesně zadanou adresu (ulice, popisné/orientační číslo, město, psč). Na adresu sídla budou doručovány písemnosti, atd. To, zda Vámi zvolený název OZ existuje, si můžete ověřit zde – evidence občanských sdružení. Doporučujeme, abyste si zvolili název v slovenském jazyce, protože Ministerstvo vnitra Slovenské republiky častokrát zamítá registraci OZ s jiným, než slovenským názvem.
Organizační jednotky v případě zájmu jejich zřízení
Pokud členové OZ mají zájem členit své OZ na organizační jednotky, musí to být uvedeno ve stanovách OZ.
Příklad: Sdružení je samostatnou právnickou osobou, která může ve svém jménu nabýt práva a povinnosti. Postupně mohou na území Slovenské republiky vznikat regionální centra občanského sdružení s právní subjektivitou.
Zásady podle nichž bude OZ hospodařit
Zákonodárce uvedl povinnost uvedení zásad hospodaření OZ ve stanovách OZ, avšak jejich blíže nespecifikoval. V praxi je ale patrné, že v tomto bodě nacházejí opodstatnění budoucí příjmy a výdaje, jakož i způsob nakládání s majetkem OZ.
Určení funkcionářů, kteří budou oprávněni jednat jménem OZ
Prostor zde dostává určení jiného člena kromě zmocněnce, který bude moci provádět úkony jménem a na odpovědnost OZ.
Příklad: Předseda sdružení rozhoduje o všech zásadních otázkách sdružení a jeho činnosti. Předseda sdružení je statutárním orgánem sdružení, který jedná a podepisuje se jménem sdružení samostatně.
Práva a povinnosti členů
Zákon přesně nespecifikuje práva a povinnosti. Existuje zde prostor pro uvážení a rozhodování členů OZ.
Podnikání jménem OZ
V první řadě je třeba si uvědomit, že OZ se nezakládá za účelem dosahování zisku. OZ přesto může provádět výdělečnou činnost na základě živnostenského oprávnění. Výdělečná činnost jménem OZ by měla sloužit k podpoře a dosahování primárních cílů OZ.
Proces registrace sdružení na Ministerstvu vnitra SR
V okamžiku předložení stanov a návrhu o registraci, začne Ministerstvo vnitra (dále jen ,, MV”) proces, který nazýváme řízení o registraci sdružení. V případě, že předložený návrh obsahuje všechny zákonodárcem předepsané náležitosti, MV oznámí zmocněnci den, v který zahájí řízení o registraci a následně registraci ve lhůtě do 10 dnů provede. MV ex officio (z úřední povinnosti) zašle zmocněnci již vyhotovené stanovy, na nichž je vyznačeno datum registrace.
Pokud dojde ale k situaci, že MV nerozhodne o odmítnutí registrace, nerozhodne však ani v 10 denní lhůtě, platí, že po uplynutí 40 dnů je prvním následujícím dnem sdružení registrované. Zmocněnec je oprávněn první den po marném uplynutí této lhůty oprávněn požádat MV o zaslání stanů (spolu s vyznačením dne, ve kterém bylo OZ registrováno). Vyskytnutí této okolnosti je velmi ojedinělé.
V případě, že návrh obsahuje náležitosti, pro které nelze OZ registrovat, MV vnitra na to upozorní do 5 dnů od podání návrhu. Pokud však vady odstraněny nebudou, řízení se z úřední povinnosti zastaví.
MV vždy odmítne registrovat OZ, ze kterého cíle vyplývá jedna z následujících možností:
- jde o sdružení, jehož cíle odporují zákonu, Ústavu, mezinárodním smlouvám,
- obsah stanov je v přímém rozporu se zákonem o sdružování občanů,
- cílem sdružení je provádět např. svobodná povolání (architekt a jiné), vyvíjet politickou činnost, činnost jejíž přímým úmyslem je dosahování zisku, činnost které mé charakter náboženské nebo obdobné činnosti.
V případě, že ústřední orgán státní správy na daném úseku, v našem případě MV SR rozhodne o odmítnutí registrace OZ, učiní tak v zásadě do 10 dnů, od podání kompletního návrhu na registraci. Pokud mají členové přípravného výboru OZ pocit, že MV konalo v rozporu ze zákonem, existuje v české právní úpravě možnost podání opravného prostředku. Příslušným orgánem pro podání opravného prostředku v tomto případě je Nejvyšší soud Slovenské republiky. Zde je třeba uvést, že je důležité dodržení lhůty 60 dnů od doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace OZ. Pokud Nejvyšší soud svou činností zjistí, že v době vydání rozhodnutí o odmítnutí registrace neexistovaly důvody odmítnutí, rozhodnutí MV zruší. Den doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu je i den registrace OZ. Ministerstvo tedy na žádost zmocněnce vydá stanovy i s vyznačeným datem registrace. V tomto případě slovenský právní řád uplatňuje zásadu druhé instance řízení, tedy nemožnosti podání opravného prostředku proti rozhodnutí Nejvyššího soudu. Rozhodnutí je tedy konečné.
V praxi se stále častěji setkáváme s tím, že MV jako ústřední orgán, upozorňuje přípravný výbor na nedostatky (například pokud si zvolíte název OZ v jiném než slovenském jazyce), které však fakticky nedostatky ani nejsou. V takovém případě je třeba doporučit občanům, aby využily zásady, že co není zákonem zakázáno je dovoleno. Tedy MV nemůže požadovat od občana něco resp. nemůže mít výhrady např. k stanovám OZ, pokud taková výhrada nenachází oporu v zákoně.
Upozornění MV však není rozhodnutím, proti kterému je možné se odvolávat (podávat opravný prostředek). V převážné většině případů máme za to, že stačí osobní intervence nebo kontaktování odpovědné osoby mailovou komunikací nebo listem a případná nedorozumění je možné odstranit i touto formou. Pokud nastane situace, že MV na svých námitek trvá, z právního hlediska je možné doporučit několik vhodných variant:
- podat podnět na přezkoumání žádosti prokuraturou, jak orgánům dozoru nad zákonností;
- zaslat MV, na odbor kontroly stížnost podle zákona č . 152/1998;
- vyzvat MV aby písemně potvrdilo, že odmítá registraci, toto potvrzení má formu rozhodnutí, tedy je vůči němu možné podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu Slovenské republiky .
Zánik občanského sdružení na Slovensku
Slovenská právní úprava zná několik možností zániku OZ. Rozeznáváme fúzi s jiným již existujícím občanským sdružením nebo rozhodnutí samotného sdružení o rozpuštění.
Splynutí resp. sloučení OZ
Hovoříme o procesu, kdy stávající OZ splyne nebo se sloučí s jiným, buď vznikajícím nebo stejně již existujícím OZ. Všechna aktiva i pasiva OZ přecházejí ze zákona na právního nástupce OZ.
Dobrovolné rozpuštění OZ
Rozpuštění občanského sdružení provádí vždy orgán, kterému taková pravomoc vyplývá ze stanov OZ. OZ se vždy zrušuje likvidací. Likvidaci je možné charakterizovat jako zákonem předepsaný proces, jehož účelem je vypořádat všechny závazky sdružení (patří sem všechna aktiva i pasiva sdružení). Zbytek majetku se rozdělí mezi členy sdružení v poměru, jaký si dohodli ve stanovách společnosti. Pokud se sdružení nachází v procesu likvidace, zákonodárce přiznává sdružení povinnost, aby za svým jménem v době likvidace uváděla dodatek ,, v likvidácii”. Jako příklad uvedu OZ FC BRATISLAVA v likvidaci.
Likvidaci jako proces vždy provádí ustanoven likvidátor. Je to fyzická osoba, která je oprávněna jednat jménem sdružení, nebo jiná osoba, které bylo toto právo přiznáno orgánem sdružení.
Začátek likvidace je také momentem, kdy se končí účetní období OZ. Likvidátor je povinen ke dni, kdy sdružení vstoupilo do procesu likvidace sestavit účetní závěrku sdružení. Informaci o kapitálu, je povinen podat kterémukoli členovi sdružení. Likvidátorovi vzniká i oznamovací povinnost vůči MV ve lhůtě 15 dnů od začátku likvidace.
Likvidátor ze zákona, uvědomí všech známých věřitelů o zahájení likvidačního. Tento moment je signifikantní pro přihlášení svých pohledávek do likvidace. Likvidátor zároveň stanoví i lhůtu pro přihlášení, která však nesmí být kratší než 90 dnů. Přihlásit pohledávku do likvidace je možné i po uplynutí lhůty, avšak jen do rozdělení likvidačního zůstatku.
Po ukončení procesu likvidace je likvidátor ze zákona povinen vystavit účetní závěrku za čas likvidace. Účetní závěrka spolu se zprávou o procesu likvidace se předkládá výboru sdružení ke schválení. Podle návrhu likvidátora se rozdělí likvidační zůstatek a tímto okamžikem nastává ukončení likvidace. Při tomto aktu, nesmíme opomenout povinnost vyplývající likvidátorovi a to podat daňové přiznání. Po ukončení likvidace začíná běžet 90denní lhůta, během níž je likvidátor ze zákona povinen doručit MV návrh, aby vymazalo OZ z rejstříku Občanských sdružení.
